prave_vyslo_9-2020.png
Knihy z našeho 
nakladatelství ZDE
Česká Citadela-2.png

Zrušíme Černošice?

Na černošských životech záleží. Někde to znamená, že se zapalují domy a zabíjejí lidé. Někde jsou lidé vyhazováni z práce. Někde se jen...

Čajová růže

10. srpna jsme si připomněli 27 let od chvíle, kdy nás opustila první dáma českého jazzu Eva Olmerová. Již méně se ví, že po sobě zanechala také mnoho nádherných nahrávek trampských písní. Mnozí kritici jí její výlety do country a trampské hudby vyčítali. To však žádné výlety nebyly, spíše návraty domů. Eva Olmerová Naše první setkání proběhlo za dramatických okolností. Bylo to v březnu 1953 v Myšárně, jak se v tu dobu říkalo pražské Františkánské zahradě u Václavského náměstí. Při jednom zátahu policie jsme společně s Evou prchali tmavou nocí přes pražské dvorky a pasáže. Tehdy bylo toto místo zarostlé divoce rostoucími, nikým neudržovanými keři. Byla tam tma a od války dvě asi dvacetimetro

Příbramský Kafka

Postava k podpírání, Ikarie XB 1, Nikdo se nebude smát, Sedmikrásky, Svatba jako řemen a především Případ pro začínajícího kata. Pod všechny tyto filmové unikáty československé nové vlny se nějakým způsobem podepsal výjimečný režisér a scénárista Pavel Juráček, od jehož narození uplynulo v tomto měsíci 85 let. Filmový režisér, scenárista a producent Pavel Juráček Když se tam nahoře rozdával talent, došel si příbramský rodák Pavel Juráček hned několikrát. Oč si však počínal suverénněji a sebejistěji na filmovém plátně, o to víc se trápil v osobním životě. Méněcennost, sebelítost, fyzická i duševní křehkost, až patologická přecitlivělost, sklon k hysterii a introvertní povaha nejsou vlastnosti

Magický zápas nad Prahou

Mezi nejkurióznější kapitoly druhé světové války patří neviditelný okultní souboj, při němž se v brdských lesích uskutečnila série podivných rituálů, čelící německým okupantům pomocí magie a astrologických výpočtů. Zasedání hermetického spolku Universalia Tento zásvětný souboj měl své hrdiny i oběti a ovlivňoval dění během války i po ní. Své české protagonisty měl na obou stranách fronty. Pohled do jejich osudů je otevřením dveří do podivného světa hermetických sil i prezentací odlišných lidských charakterů v časech zkoušky… Profesor Milan Nekonečný v knize Novodobý český hermetismus mapuje dějiny místního okultismu v průběhu posledních dvou století a připomíná význam okultní společnosti Uni

Na viděnou v Příčovech!

Loňské vlastenecké setkání ve středočeských Příčovech mělo značný mediální ohlas. Zatímco korporátní tisk hojně mystifikoval, menšinový proud (či spíše p/P/rotiproud) věcně popisoval a hodnotil. I MY jsme si k tomu tehdy řekli své. Letos se na pozvání MUDr. Alice Tomkové, majitelky a pečlivé správkyně jí opravovaného zámečku, opět sejdeme v sobotu 15. srpna od 10 hod na zahradě Zámku v Příčovech u Sedlčan. Rozhodně je na co se těšit. Už i proto, že si jen stěží lze představit komplikovanější průběh, než byl ten loňský, kdy se k celodennímu chladnému dešti přidaly hlučné protesty migrujících homoaktivistů… Přednášková část setkání je rozdělena do čtyř panelů - Bezpečnostní a zahraniční politi

Na Avary!

Válečné konflikty byly na úsvitu slovanské éry spíše pravidlem než výjimkou. Tuto neklidnou dobu však Slované – včetně Bohemanů, jak nás nazývají dobové francké kroniky – dokázali využít ve svůj prospěch. Rekonstrukce slovanského hradiště O tom, co se stalo se Sámovým kmenovým svazem ve druhé polovině sedmého století, se nám žádné zprávy nedochovaly. Badatelé předpokládají, že jej stihl osud podobných předstátních útvarů, tedy že se po smrti svého zakladatele se rozpadl. O Slovanech v českých zemích v době po Sámovi vypovídají pouze archeologické prameny. Ty nazývají období mezi lety 650-800 podle nejnápadnějšího projevu hmotné kultury – osídlení většinou opevněných výšinných poloh nazývanýc

Mám víru venkovské babičky

Ing. Hanu Lipovskou, Ph.D. znali ještě před pár měsíci jen zdejší ekonomové a lidé z konzervativně smýšlejícího politického prostředí. A samozřejmě čtenáři MY, k nimž promlouvá svými radami, jak rozumně hospodařit. Dnes už je povědomá každému, kdo se o veřejné dění v naší zemi zajímá. Jak je z rozhovoru patrné, pozornost – a MY dodáváme pozitivní – si bezesporu zaslouží. Ekonomka Hana Lipovská Vaše úspěšná kandidatura do Rady České televize byla iniciována Českou biskupskou konferencí. Jste povoláním ekonomka a v médiích jste byla prezentována jako odborník, který prověří hospodaření ČT. Byl to ale opravdu hlavní motiv, který vás – a potažmo ČBK – vedl k této kandidatuře? Velmi jsem si vážil

Jezme hezky česky

Tak máme za sebou diskusi o povinné potravinové soběstačnosti. V parlamentu projednávali nařízení, podle něhož by měla být naprostá většina potravin v našich obchodech z domácí produkce. Rozložení pozic v debatě bylo přesně takové, jaké se dalo čekat. Na jedné straně ti, pro které potraviny představují podstatnou část výdajů domácnosti. Tedy chudší lidé. Ti potřebují jistotu, že jídlo bude, že bude v nejbližší prodejně a že cena nebude příliš kolísavá. Když se ztrojnásobí cena rajčat, můžeme na čas přejít na zelí. Ale poradit si takhle s bramborami je obtížné, a s chlebem nemožné. Takoví lidé preferují soběstačnost. Třeba i povinnou. Petr Hampl Na druhé straně jsou ti, kteří vydělávají toli

Měsíčník MY z Čech, Moravy, Slezska a Slovenska | © 2017 - 2020 Česká citadela, s.r.o. | Web MY: © 2017 - 2020 Flex Press, s.r.o.

  • Facebook Sociální Icon