Vztyčme vlajky

Pamětníci vědí, že ačkoli jsme mezi lety 1948 a 1989 byli členy „socialistického tábora“, jemuž velela Moskva, sovětská vlajka se srpem a kladivem se u nás vyvěšovala tak nanejvýš čtyřikrát do roka – 25. února, 1. a 9. května a 7. října.

Byli jsme i členy Rady vzájemné hospodářské pomoci, a i ta měla svoji vlajku. Ta však u nás nikde a nikdy, snad kromě dnů pražského zasedání RVHP, nevisela.

Česká republika je v současnosti členem více než dvaceti mezinárodních organizací, které se pyšní vlajkami. Na našem území však zpravidla nevlají. Až na jednu. Vlajka EU, jež vlastně ani oficiálně podle Lisabonské smlouvy neexistuje, je naopak k vidění všude. Od Pražského Hradu až po malá městečka a vesnice. Někteří naši spoluobčané si již vyvěšují vlaječky EU i za okna svých příbytků (viz foto).

Vlajky EU vlají před všemi městskými, katastrálními, krajskými či obecními úřady. Směšně pak působí v průčelí hotelů. Vedle vlajek Německa, Francie či Itálie tam visí i ONA. Odkud přijel Němec, Francouz či Ital víme, ale odkud přijel ten Eurounijec?

Proč oněch dvanáct žlutých hvězd na modrém pozadí visí u nás skoro všude? Vojenská poučka, že území je dobyto, vlaje-li na něm prapor vítězné mocnosti, je jistě pravdivá. Takže všudypřítomná vlajka EU nám sděluje, kdo je tu vlastně pánem. A v čím zájmu mají české úřady a instituce jednat. Bezduché odhlasovávání unijních direktiv, často proti zájmům naší země, jsou toho smutným důkazem.

Jsou však lidé, kteří se s touto „modro-žlutou tsunami“, připomínající nám naše podvolení, odmítají smířit. Jako jeden ze symbolů svého nesouhlasu vztyčují u svých příbytků či za okny svých bytů českou vlajku (tu, kterou si z nařízení předsedy Evropského parlamentu nesmí pod hrozbou sankcí postavit český europoslanec ani na svůj stolek). A to nejen ve významné dny, ale trvale, aby ukázali, že zde žijí lidé, pro něž to, co vybudovali naši předkové, je mnohem důležitější než ony chimérické zářné zítřky přicházející již nikoli z Moskvy, nýbrž z Bruselu.

Proto vyzývám všechny české vlastence: VZTYČME NAŠE VLAJKY! Jako vyjádření postoje, že stále ještě věříme v samostatnou a svobodnou Českou republiku. A že se této myšlenky nikdy nevzdáme.

K výzvě našeho karlovarského přítele a spolupracovníka redakce se samozřejmě připojujeme i MY. A přidáváme k ní ještě jednu – až si svůj příbytek či zahradu naší státní vlajkou ozdobíte, pošlete nám fotografii. Moc rádi ji v „Mýčku“ otiskneme – třeba i s vaším krátkým vysvětlením, příběhem či vzkazem ostatním vlastencům.

Ozvali se nám čtenáři, že tak již delší dobu činí. Připojíte se i vy?

Česká vlajka mi doma vlaje skoro deset let. I proto mi lidé v okolí přezdívají „zapadlý vlastenec“. Jsem na to hrdý, i když podle některých jsem podivín. Je mi 89 let a tak toho již hodně pamatuji. Žijeme v divné době. Vytratila se láska k vlasti, porozumění, úcta před šedinami, tolerance, teplo podávané ruky. Nepozná soused souseda, pozdravit je nad lidské síly. Nevím, kam to dospěje. Vlastenectví se dnes považuje za zaostalost. Proto jsem hrdý na to, že mohu být čtenářem MY, kde se opravdu cítím mezi svými.

Kamil Hanke, Hradec Králové

U naší chalupy vyvěšujeme státní vlajku už dlouho. Pokaždé když se podívám, jak se krásně vyjímá na pozadí Jeseníků, si uvědomím, že jsem tady doma. Připomene mi, jak nesamozřejmé je, že může svobodně vlát nad mým domem, že za to mnoho vynikajících lidí položilo svůj život. Připomene mi, abych žil a vychovával své děti tak, aby všechna ta oběť nepozbyla smyslu.

Posílám fotku našeho skromného domečku s českou státní vlajkou, jež nám tu vlaje přes osm let.

Článek vyšel v měsíčníku MY 3/2020, který si můžete objednat (levněji než ve volném prodeji) zde.

#MY32020 #Minarský #Vlajka #EU #Výzva

Měsíčník MY z Čech, Moravy, Slezska a Slovenska | © 2017 - 2020 Česká citadela, s.r.o. | Web MY: © 2017 - 2020 Flex Press, s.r.o.

  • Facebook Sociální Icon