Jezme hezky česky

Tak máme za sebou diskusi o povinné potravinové soběstačnosti. V parlamentu projednávali nařízení, podle něhož by měla být naprostá většina potravin v našich obchodech z domácí produkce. Rozložení pozic v debatě bylo přesně takové, jaké se dalo čekat. Na jedné straně ti, pro které potraviny představují podstatnou část výdajů domácnosti. Tedy chudší lidé. Ti potřebují jistotu, že jídlo bude, že bude v nejbližší prodejně a že cena nebude příliš kolísavá. Když se ztrojnásobí cena rajčat, můžeme na čas přejít na zelí. Ale poradit si takhle s bramborami je obtížné, a s chlebem nemožné. Takoví lidé preferují soběstačnost. Třeba i povinnou.

Petr Hampl

Na druhé straně jsou ti, kteří vydělávají tolik, že jsou pro ně výdaje za potraviny zanedbatelné, a není pro ně obtížné nakoupit v cizině.

Proti povinné soběstačnosti bylo i sdružení drobných zemědělců. Záhada? Jen na první pohled. Mnoho malých farem produkuje biopotraviny, což je luxusní zboží určené převážně pro nejbohatší klientelu (většina si tím jenom přilepšuje vedle nákupů v hypermarketech). Potřebují své bohaté zákazníky, a často od nich i přebírají pohled na svět. Proto v této vrstvě najdete názory bližší spíše korporátním manažerům než starým sedlákům. Bohatá manažerská vrstva a velké sociální rozdíly - to je něco, čemu se umějí dobře přizpůsobit. Tisíce tun brambor, pšenice a vepřového pro dělnicko-řemeslnickou vrstvu, to je pro ně nezajímavé.

Až sem je to jasné. A je také logické, že byl návrh zameten pod koberec. Bohatí mají na dění v parlamentech větší vliv než chudí, a referendum si obyvatelé vynutit nemohou.

Buranský sociolog si ale nemůže odpustit jedovatou otázku. A co supermarkety? Vždyť sítě supermarketů jsou skutečnými vítězi současné situace. Jejich marže narostla z jednotek procent před 25 lety na dnešních 20-50 procent. A dále roste. V řadě případů je tomu tak, že pro nadnárodní korporaci jsou české země zdrojem tak obrovského zisku, že je to rozhodující pro jejich celoevropský výsledek. Kde je zájem těchto korporací? Proč se o něm nemluvilo? Proč ho nehájily? Proč jsme všude neslyšeli, že v případě povinné potravinové soběstačnosti budou muset zdražovat, propouštět a že zhorší své služby? Proč jsme neslyšeli dojemné příběhy o matce samoživitelce s postiženými dětmi, která by kvůli tomu přišla o práci v Kauflandu?

Buranská odpověď vychází z jiné otázky. Kdo hájí zájmy nadnárodních investorů? No přece vrstva profesionálních ekonomů. A od nich jsme to slyšeli snad tisíckrát. Povinná potravinová soběstačnost by byla regulací, státním zásahem. A to je prý moc zlé.

Což je příležitost k další šťouravé otázce. Samozřejmě, že chceme, aby české zemědělství nebylo vlastněno jedním monopolem, ale skládalo se z bezpočtu nezávislých statků, podniků a družstev. Ale co nám může přinést volný trh v mezinárodním měřítku?

Tak třeba to, že když někde v Holandsku vypěstují rajčata levněji než u nás (ať už díky dotacím, podnebí nebo z jiného důvodu), ohrozí tím naše pěstitele. Chceme to?

Zahraniční producenti přinutí české zemědělce srazit ceny. Opravdu to chceme? Opravdu jsou sedláci a zemědělští dělníci právě ti, kdo by se měli dále uskromňovat? Vidíme před českými vesnickými domky nové mercedesy? Vyplácejí se na statcích statisícové platy? Pracuje se tam jenom tři hodiny denně? Není to náhodou tak, že další snížení cen by už bylo pro ně likvidační?

Pokud někde v Kanadě, Číně nebo kdekoliv jinde zaplatí za potraviny víc, pak by podle zásad volného trhu měly být vyvezeny, bez ohledu na dopady na české obyvatelstvo. Chceme to?

A to nejdůležitější nakonec: Co když se ukáže, že tržní hodnota práce obyvatelstva českých zemí na globálním trhu je nižší než náklady na jeho stravování, bydlení a další nutné statky? Vypneme národ jako produkt s nedostatečnou marží?

Článek vyšel v měsíčníku MY 7/2020, který si můžete výhodně předplatit zde, případně zakoupit jeho digitální verzi (a podpořit tím jeho další tvorbu v nelehké době) zde.

#MY72020 #Hampl #Sloupek #Potraviny

Měsíčník MY z Čech, Moravy, Slezska a Slovenska | © 2017 - 2020 Česká citadela, s.r.o. | Web MY: © 2017 - 2020 Flex Press, s.r.o.

  • Facebook Sociální Icon