Doba Karlova

Bez větší pozornosti veřejnosti tu mezi námi již od roku 2009 působí společenství necelé stovky lidí, věnujících se rekonstrukci života v době panování Otce vlasti, císaře a krále Karla IV. A tak jsme předsedovi spolku Doba Karlova Tomáši Zdeslavu Strakovi položili několik všetečných otázek…

Tomáš Zdeslav Straka


Koho to napadlo a proč právě Karel IV.?


Za to asi můžu já a má to dvě roviny. Karla IV. jsem vždy obdivoval, četl o něm knížky, byla to pro mě slavná historická postava a zajímavé období, považované za zlatý věk středověku, za období rozkvětu a stability. Druhým aspektem je, že některé historické skupiny si vybírají konkrétní historická období, která chtějí ztvárňovat. A tak jsme v naší původně šermířské skupině přemýšleli o tom, do jaké éry se máme vydat my. Existuje slavný spolek, který se věnuje rekonstrukci dvora královny Elišky Rejčky v první polovině 14. století, nebo skupiny věnující se husitství v 15. století, ale k našemu překvapení jsme zjistili, že postava, které se zde nevěnuje nikdo, je Karel IV.


Doba Karlova je jiná v tom, že podle dobových pramenů provádí skutečné rekonstrukce středověkého života. Proč?


To byl náš cíl od začátku, trochu se odlišit a zároveň mít v naší činnosti i vzdělávací aspekt. Vystudoval jsem historii, a tak jsem chtěl spojit to, co jsem dělal jako koníček, s tím, čemu jsem se věnoval ve škole. Cesta byla jasná - snažit se co nejvíc přiblížit středověké realitě.

Královský průvod na Karlštějn


Jak to vlastně celé začalo?


Unikátní myslím je, že celý tento projekt vznikl na internetu. Přes server Český šerm jsme začali hledat lidi, kteří se zajímají o období Karla IV. Ticho po pěšině! Objevili jsme jen jednoho člověka, Pavla Macků, tehdejšího studenta archeologie v Opavě, dnes ředitele Památkového ústavu v Telči. Pavel také hledal někoho, ke komu by se přidal, a společně jsme zjistili, že není ke komu. Založili jsme tedy, díky pomoci dalších přátel, internetové fórum Doba Karlova. Teprve poté se začali objevovat zájemci, kteří k období Karla IV. přistupovali z různých úhlů pohledu. Nejenom šermíři a divadelníci, ale i historici, zájemci o dobovou kulturu a umění.


V roce 2009 jsme uspořádali první společnou akci „Karlovská sběř“, kde jsme se poprvé setkali naživo se spoustou lidí, které jsme do té doby znali jen z internetu. Tato akce se koná dodnes, vlastně je takovým každoročním setkáním našich členů a příznivců. Začali jsme jezdit na různé historické rekonstrukce a učili se. Hodně nám do začátku pomohli lidé z hradeckého dvora královny Elišky Rejčky, kteří byli první skupinou věnující se vrcholnému středověku opravdu poctivě. Našim cílem bylo a je co nejvěrněji napodobit reálie doby Karla IV. Dnes v našem spolku existuje zhruba deset družin, které na základě historických pramenů „obnovují“ život jednotlivých šlechticů a jejich dvorů.


Jak jste na počátku nacházeli zbrojíře, ševce, švadleny, prostě řemeslníky potřebné pro výrobu přesných dobových rekvizit?


Máme to velké štěstí a výhodu, že u nás žijí opravdu kvalitní a šikovní řemeslníci, schopní naučit se dobové postupy. V západní či jižní Evropě takové lidi nemají. Už když jsme v roce 2009 začínali, existovalo v Čechách i na Moravě několik světově proslulých řemeslníků, dodávajících své výrobky zájemcům o středověk po celém světě. Za všechny chci zmínit alespoň světově proslulého platnéře Jiřího Klepače. Oděvy jsme si zpočátku šili většinou sami, i když konstrukci oděvů z doby Karla IV. nikdo pořádně neznal. Nejdříve jsme vše museli v dobových pramenech vybádat a potom to zkusit ušít. Naštěstí se našli nadšenci jak pro studium, tak pro šití. Je za tím neskutečně mnoho času stráveného bádáním, od focení náhrobků a rešerší v muzeích až po prohledávání zdrojů na internetu. U kožených výrobků je situace podobná, řemeslníci zkoušeli a obnovovali dobové postupy a dnes umějí vyrobit skutečné repliky středověkých bot, opasků či taštiček. V současné době již dokážeme poměrně přesně říct, jak má která věc vypadat, ale to zpřesňování budeme určitě dělat do konce života. Každý další pramen to může trochu změnit. Dnes již například víme, že móda nebyla úplně jednotná, že se něco jiného nosilo v Praze a něco jiného v Miláně nebo v Londýně. Móda se měnila zhruba po deseti letech a oděvy v roce 1370 byly úplně jiné než v roce 1350.

Co ve srovnání s jeho současníky na Karlu IV. vlastně obdivujete?


Rozhodně jeho inteligenci a strategické myšlení. On je vždy přehrával, přemýšlel o dva až tři tahy dopředu – na což tehdy nebyli velmoži zvyklí. Nesmírně obdivuji jeho výhled do budoucna, to že byl schopen investovat do věcí, i když věděl, že se nedožije jejich naplnění. Ale že z toho budou těžit budoucí generace. Již v 15. století byl Karel IV. postavou, o níž všichni věděli, že položila základy „zlatého věku“, že byl skutečným velikánem evropských dějin.


Co považujete za největší počin či událost v historii vašeho spolku?


Rozhodně je to rekonstrukce korunovace Karla IV. v katedrále sv. Víta v Praze v roce 2016. Šlo o velice náročnou akci, spolupořádanou Karlovou univerzitou a Hlavním městem Praha. Jejím iniciátorem byl Miroslav Smaha, předseda spolku Regii Caroli Regis, který nás požádal o spolupráci. Organizovali jsme, co jsme mohli, a bylo to nesmírně náročné. Myslím, že to přes všechny problémy dopadlo velmi úspěšně a že jen stěží někdo něco podobného zopakuje. Celou rekonstrukci můžete shlédnout na internetu po zadání názvu Rekonstrukce korunovace Karla IV.


Dobu Karlovu tvoří jednotlivé šlechtické dvory, vznikající na základě skupin lidí se zájmem o historii. Přicházejí noví zájemci, případně najdou se i tací, co odcházejí?

Šlechtic při skužbě králi


Noví stále přicházejí, z čehož máme radost, někteří odcházejí. Je to koníček jako každý jiný, některým lidem se to rozleží v hlavě, začnou mít jiné starosti nebo je začnou zajímat jiné věci, to je přirozené. S nikým jsme se však nerozešli ve zlém, za což jsem vděčný. Každý rok nám přibývá kolem deseti nových členů. Členství je zcela nezávislé na tom, kde bydlíte, máme členy z celé České republiky i ze Slovenska.


Za přijetí nového člena Doby Karlovy se musí zaručit některý člen stávající. Jaký šlechtický dvůr je zatím posledním přírůstkem?


Jako poslední přibyl Pán z Kunštátu, což je skupina z Brna, rekonstruující dvůr Smila z Kunštátu a z Lestnice. Jsou to dlouholetí historičtí šermíři, kteří se rozhodli jít cestou větší historické autentičnosti. V roce 2020 byli poprvé na naší společné akci a překvapili nás tím, jak rychle zapadli.


Co je tedy pro členství v Době Karlově třeba učinit?


Jsou dvě možnosti jak se stát naším členem – buď se přidá celá skupina a vytvoří šlechtickou družinu, nebo se k nám přidávají jednotlivci, což je častější. Tyto jednotlivce potom podle bydliště nasměrujeme k některému, již etablovanému šlechtickému dvoru.


Kdo jsou členové Doby Karlovy?


Máme mezi sebou dělníky a učitele, ale i IT managery, řemeslníky, historiky, lidi z nejrůznějších sociálních skupin a z nejrůznějších koutů České republiky.

Urozené dámy


Nejste agentura a pro členy spolku Doba Karlova je to koníček. Období zlatého věku Karla IV. si ale zaslouží propagovat. Je to ve Vašich silách?


Chceme si vybírat kvalitní akce, raději toho dělat méně a lépe, než jíž po povrchu či dělat hloupé kompromisy. V oblasti vzdělávání jsme v roce 2015 vytvořili program „Živá historie do škol“. Program vznikl díky finanční podpoře soukromého dárce a objeli jsme s ním více než čtyřicet škol po celé republice. Pro naše členy to bylo velmi náročné, museli na to obětovat dovolenou nebo si vzít volno z práce, ale zvládli jsme to. Dále čas od času pořádáme historické semináře a přednášky, máme i program interaktivní výstavy, kde vystavujeme dobové reálie, doplněné odborným výkladem. Vyrobili jsme i krátký film o životě Karla IV., který je dostupný na YouTube pod heslem Kronika Karla IV.


Pokud by chtěl někdo program o historii Karla IV. žákům ve škole nebo seniorům v Domově důchodců předvést, kolik by to přibližně stálo?