Je nás moc, nebo málo?

Podporujete zavedení základního nepodmíněného příjmu? Bylo by takové opatření rozumné? V tomto článku se správnou odpověď nedozvíte. Už jen to, že se takové téma objevilo, je samo o sobě dostatečně zajímavé. Nové stroje prý zvládnou všechno vyrábět a poskytovat s minimem zaměstnanců. Spousta lidí se tudíž stane nepotřebnou. A to má řešit zmíněný základní nepodmíněný příjem.

Petr Hampl


Jenže zároveň se mluví o tom, že obyvatel ubývá, a že za pár let nebude dost pracovníků. Ekonomiky se bez lidí zhroutí, a nebude ani na důchody. Občas to vede k váhavým doporučením opatření na podporu porodnosti (vesměs velmi krotkých, ale lepší než nic) a vášnivé obhajobě masové migrace. Dokonce i ti, kdo nevolají po hordách divokých Afričanů, tlačí na přijímání nových obyvatel z Ukrajiny, Běloruska, Rumunska a dalších zemí.


Sociální vědec se střídavě účastní konferencí o tom, že pracujících bude příliš mnoho, a konferencí o tom, že pracujících bude nedostatek. Všechny jsou placeny ze stejných grantových agentur. Na žádné z nich není téma konference zpochybňováno – od toho jsou přece vědci, aby věděli, co je kdy vhodné říkat.


Jenom buranovi připadá, že je to celé nějaké vypečené. Připadá mu, že to nejde, aby lidí bylo najednou příliš mnoho i příliš málo.


A buranské vysvětlení je docela jednoduché. Jsou tu dva trendy, které míří opačným směrem. Možná se navzájem vynulují, takže nás nebude přebytek, ani nedostatek. Nebo jeden zmírní druhý, takže nějaká nerovnováha vznikne, nebude však fatální.

Kde je to tedy problém? To se ukáže, když situaci shrneme:


- Budou tu lidé, co budou potřebovat produkty a péči

- Budu tu lidé, co budou schopní něco vyrábět nebo poskytovat služby

- Bude tu kapitál, a to buď přímo továrny a stroje nebo lidé schopní ty továrny postavit a stroje vyrobit


A vše bude nejspíš ve vyhovujícím poměru. Kde je tedy problém, ptá se buran podruhé?


Jeden problém může být ve výchově a školství. Jestli ti lidé budou mít potřebné znalosti, schopnosti, řemeslné dovednosti, trpělivost, organizační schopnosti, pracovitost a další potřebné vlastnosti. Nebo jestli bude školství produkovat absolventy, jejichž jedinou dovedností bude rozpoznávání „fake news“.


Druhý problém může být v tom, čím je nahrazován skutečný kapitál. Mám na mysli ta číslíčka, která nahradila peníze a která se připisují na bankovní účty. Nemají žádnou hodnotu a jen pošetilec by na nich založil své životní úspory. Jediným účelem je umožnit lidem, aby pracovali, hladce si směňovali zboží a služby, a aby všechno fungovalo pokud možno efektivně.


Jenže ona ta číslíčka tak nefungují. Jsou rozložena a pohybují se tak, že lidem brání pořádně pracovat. Nutí je zabývat se neproduktivními činnostmi (lov dotací je jen vrcholem ledovce), a ještě navíc vedou k likvidaci skutečného kapitálu.


Tady je nejspíš ten opravdový problém – ne v počtech lidí.


Článek vyšel v měsíčníku MY 10/2020 který si můžete výhodně předplatit zde, případně zakoupit jeho digitální verzi (a podpořit tím jeho další tvorbu v nelehké době) zde.

Měsíčník MY z Čech, Moravy, Slezska a Slovenska | © 2017 - 2020 Česká citadela, s.r.o. | Web MY: © 2017 - 2020 Flex Press, s.r.o.

  • Facebook Sociální Icon