Mistr bez ctižádosti

14. září 2020 si připomeneme 200 let od narození významného sochaře českého romantismu Václava Levého, jehož sochařský rukopis se nejvíce projevil na zámku v Liběchově a na pískovcových skalách v okolních lesích.

Sochař Václav Levý


Václav Levý svou uměleckou dráhu začínal ve službách Antonína Veitha, majitele liběchovského panství. Levému byly na zámku vytvořeny ideální podmínky pro rozvoj jeho talentu, a proto zde také zanechal nesmazatelnou stopu v podobě svých ranných děl v zámecké zahradě a kuriosních v přírodních skalách tesaných monumentálních skulptur. Levého bizarní sochy v krajině Liběchovska (Blaník, Klácelka, Čertovy hlavy, Harfenice či Had) dodnes fascinují návštěvníky divokou silou lidského genia, přestože z jejich autentického výrazu „zub času“ a různí „také tvůrci“ již mnoho setřeli.

Evropské kulturní ovzduší poloviny 19. století, kdy Václav Levý žil a tvořil, bylo výrazně ovlivněno romantickým uměleckým slohem. Jeho centrem a v jistém smyslu kvintesencí byl v českém prostředí po jistý čas právě liběchovský zámek. Jeho tehdejší majitelé mu vtiskli pozoruhodný estetický ráz, v němž lze rozpoznat všechny základní principy romantismu. Eklekticky, ale dobově příznačně, se v něm s původním barokem smísila „středověká“ neogotika, orientální maursko-mandarínský styl, segmenty antické mytologie, zabydlující umělecky dotvářená přírodní zákoutí říčky Liběchovky i obrozenecká malířská výzdoba Navrátilova, zachycující výjevy ze slovanského bájesloví. Romantický Liběchov byl místem častých schůzek vlastenecky smýšlejících osobností tehdejší doby (J. K. Tyl, J. E. Purkyně, F. L. Rieger, malíři Q. Mánes a zmíněný J. Navrátil, K. S. Amerling, F. M. Klácel i místní vlastenecký farář F. Čermák) a vznikaly zde smělé projekty na rozvoj kultury a vzdělanosti v Čechách. Mimo jiné i myšlenka na zbudování českého pantheonu, Slavína, který původně neměl být umístěn na pražském vyšehradském hřbitově, ale v samostatném, k tomuto účelu vystavěném zámku v nedalekých Tupadlech.

Projekt Slavína na zámku nedaleko Tupadel se nepodařilo uskutečnit. Vznikla jen věž


Éra budování, dobrého hospodaření, odvážných plánů a velkorysých uměleckých objednávek na Liběchově bohužel skončila po roce 1848 spolu s bankrotem Václava Veitha, bratra letitého mecenáše zdejšího dění, Antonína Veitha. Antonín se ujal dědictví zadluženého majetku po bratrovi, s cílem pomoci jeho rodině, ale záhy umírá, sám a bez potomků. Jeho dědicem se stává jeho sedmnáctiletý synovec, papežský hrabě Antonín Ladislav, který je donucen veškerý majetek včetně milovaného zámku Liběchova postupně prodat. Václav Levý tak přichází o zázemí a štědré podporovatele svého díla. Po nějaké době a práci v Praze odchází do Říma, kde z bílého italského mramoru vytváří svá vrcholná díla, například sochu Panny Marie na trůnu. Jeho jediným žákem a geniálním následovníkem se posléze stává slavný J. V. Myslbek.

Levého Čertovy hlavy v pískovcových skalách na Liběchovsku


Zámek žije!


Zámek Liběchov, úzce spjatý s vlasteneckými tradicemi, střídal po odchodu Veithů poměrně často majitele, vesměs cizince, bez potřeby zde sídlit a hospodařit. Skomírající zámecké hospodářství nakonec zachránil jeden ze správců hospodářského dvora, který měl tu odvahu jej v roce 1920 koupit od hraběnky von Lippe pro svého syna ing. Františka Homolku, pozdějšího liběchovského starostu. Homolkové se ukázali jako zdatní hospodáři. Vypůjčenou polovinu peněz na zakoupení zámku dokázali splatit za necelých 8 let dobrých hospodářských výsledků panství. Současně opravili zámek, hospodářské a administrativní budovy i patronátní kostely, zahájili rekonstrukci Braunových soch v zámecké zahradě i Navrátilových fresek v interiéru zámku. Ne všichni zdejší obyvatelé však měli z těchto úspěchů radost. Liběchov totiž ležel na tehdejší jazykové česko-německé hranici (po Mnichovské konferenci zde byla stanovena hraniční čára odtrženého „pohraničí“) a místní němečtí nacionálové neradi viděli panství v českých rukou, tím spíše, že jeho prosperita každodenně dokazovala, že Češi umějí sami sobě vládnout nadmíru dobře.

Zámek Liběchov dnes


Kromě dvousetletého výročí narození Václava Levého si tedy Liběchov v roce 2020 připomene i sto let od převzetí panství rodinou Homolkových. Ta se v současné době, po řadě složitých restitučních jednání a po díle zkázy, kterou způsobily ničivé povodně let 2000 a 2013, na zámek vrací. Obě výročí symbolicky pomohla k rozhodnutí současných majitelů přijmout odpovědnost za zdejší malý kus svého světa. Krása, kterou minulé generace vtiskly tomuto místu, ještě docela nezmizela, je vidět všude, kam se v Liběchově podíváte. Zatím je to ale jen krása romantických ruin, která by mohla jednoho dne zmizet úplně. A to by byla škoda! Vedle opravy památek však před námi stojí výzva, co zbyde po nás, jestli jsme dnes vůbec schopni vyrovnat se starým mistrům krásou a velikostí našeho současného umění.

Madonu na trůně vytvořil Levý pro biskupa Strossmayera

Seminář k poctě Václavu Levému


Jako možný impuls k zahájení revitalizace zámeckého areálu se rodina Homolkova rozhodla u příležitosti 200 let od narození Václava Levého uspořádat na zámku tvůrčí seminář, který by byl poctou významné osobnosti i odkazu českého romantismu, a zároveň pomohl návratu života na Liběchov a návratu Liběchova do širšího celospolečenského kulturního povědomí. Seminář má poskytnout žákům a studentům uměleckých a odborných škol příležitost k samostatné tvorbě konkrétních projektů (seminárních prací), které budou veřejně prezentovány, případně některé z nich v budoucnu realizovány. Jedná se o práce z oborů sochařsko-kamenických, architektonických, urbanistických, potravinářsko-technologických a krajinářských. Témata seminárních prací jsou volena ve vztahu k výročí Václava Levého a k záměru revitalizace zámeckého areálu. Během školních roků 2019-2020 a 2020-2021 by účastníci měli na zadaných tématech pracovat v rámci školních vzdělávacích programů jednotlivých spolupracujících škol. Ty také budou výsledky prací podle svých potřeb a obvyklých zvyklostí samostatně prezentovat. Průběh a výsledky semináře, jakož i texty doprovodných přednášek a výstav, budou shrnuty v representativním Sborníku.


Více informací: www.zamek-libechov.cz


Článek vyšel v měsíčníku MY 9/2020, který si můžete výhodně předplatit zde, případně zakoupit jeho digitální verzi (a podpořit tím jeho další tvorbu v nelehké době) zde.

Měsíčník MY z Čech, Moravy, Slezska a Slovenska | © 2017 - 2020 Česká citadela, s.r.o. | Web MY: © 2017 - 2020 Flex Press, s.r.o.

  • Facebook Sociální Icon