Paradox volby

Na počátku trojské války byly volby. Nikoli volby politické, parlamentní či komunální, ale volby Miss Olympu v roce 1194 př. n. l. Podle Homéra tehdy měli bohové zvolit „tu nejkrásnější“ z kandidátní listiny, na níž byly bohyně Héra, Afrodita a Athéna. Zeus lišácky položil základy zastupitelské demokracie, když volbu delegoval na pastýře Parida. Ten se ovšem nechal zkorumpovat, když rozhodl nikoli podle krásy kandidátek, nýbrž podle jejich předvolebních slibů: volil mezi mocí a bohatstvím, moudrostí a slávou nejkrásnější ze všech smrtelnic. Jak to dopadlo, víme už tři tisíce let.

Jablko sváru a Paridův soud v sobě skrývají odpověď na základní otázku: „O čem je ekonomie?“ Definic ekonomické Ars et scientia – i vysvětlení jejího významu – existuje mnoho. K těm nejkrásnějším však patří, že ekonomie je věda o volbě mezi alternativami. Po celý život mezi něčím volíme. Rozhodujeme se, co si dáme k obědu, co budeme studovat, kde budeme pracovat, jestli pojedeme do práce tramvají, nebo půjdeme pěšky, koho si vezmeme za manžela či manželku, nebo spolu s Hamletem, zda máme být či nebýt. Přinejmenším v učebnicovém světě platí, že čím více možností máme, z čím pestřejší palety volíme, tím lépe. Namísto definice „věda o volbě mezi alternativami“ bychom mohli ekonomii nazvat, samozřejmě s jistou nadsázkou, vědou o životě. Když se rozhodujeme a volíme, projevujeme svou svobodnou vůli – a tím přebíráme za svá rozhodnutí odpovědnost.


I proto se dnes v ekonomii stále častěji hovoří o takzvaném „paradoxu volby“. Podle něj ten, kdo má na výběr z příliš mnoha možností, nakonec není spokojen. Ukazuje se totiž, že volit mezi alternativami může být někdy tuze nákladné. Jak si má zákazník vybrat mezi desítkami jogurtů různých velikostí, složení a příchutí? Příliš mnoho možností člověka při rozhodování zahltí, výběr mu znesnadní, a mnohdy jej dokonce od rozhodnutí přímo odradí. Důvodů je více. „Marmeládový experiment“ naznačuje, že když má spotřebitel na výběr příliš mnoho druhů marmelády, je iritován tím, že nezvládne ochutnat nebo koupit všechny. Druhým důvodem jsou náklady na provedení výběru. Volit mezi dvěma, třemi jogurty ještě není tak těžké. Dokážeme je většinou seřadit podle svých vlastních kritérií od nejpreferovanějšího po nejméně oblíbený. Volit mezi desítkami možností je už ovšem náročné: zjišťování všech potřebných informací stojí čas i peníze, následné seřazení pak vyžaduje značný intelektuální výkon. Podle některých autorů přitom člověk zvládne výběr maximálně ze sedmi možností. Paradox volby po svém vyřešil Henry Ford, kterému je přičítán citát „Každý zákazník si může vybrat jakoukoli barvu auta, jestliže to bude černá.“


Důležitější než „paradox volby“ je však „svoboda volby“. Ať už totiž vybíráme ze dvou nebo z dvou set možností, musíme mít svobodu volit sami za sebe a podle své svobodné vůle. Právě tím se totiž liší diktatura centrálního plánu od svobodného hospodaření.


Článek vyšel v měsíčníku MY 10/2020 který si můžete výhodně předplatit zde, případně zakoupit jeho digitální verzi (a podpořit tím jeho další tvorbu v nelehké době) zde.

Měsíčník MY z Čech, Moravy, Slezska a Slovenska | © 2017 - 2020 Česká citadela, s.r.o. | Web MY: © 2017 - 2020 Flex Press, s.r.o.

  • Facebook Sociální Icon