Pokračovat v Krylově odkazu

Nalézt v současné folkové či písničkářské scéně tvůrce, který se svými písněmi nebojí přihlásit se k vlasteneckým hodnotám, je dnes úkol, který je obtížné splnit bez silné lupy či rovnou mikroskopu. Je proto příjemné se dovědět, že Pepa Nos v tom není zcela osamocen. Společnost mu dělá také Jorek – vlastním jménem René Josef, s nímž jsme si povídali nejen o jeho tvorbě, ale i o Karlu Krylovi a situaci dnešní vlastenecky orientované muziky.

René Josef - Jorek při koncertě


Svým vystoupením jsi zakončoval letošní vlastenecké setkání v Příčovech. Jak se ti hrálo?


Moc dobře! Bohužel veřejně nehraji moc často, a tak jsem velice vděčný za každé vystoupení. Pro mě je to moc příjemná událost. Protestsongy jsem začal psát relativně nedávno (v roce 2015) a poprvé jsem s kytarou a vlastními písněmi předstoupil před diváka v loňském roce. Covidová omezení zcela zkomplikovala setkání s diváky, proto vždy uvítám možnost veřejného vystoupení i kvůli získání většího okruhu nových posluchačů. Jeden krok je udělat píseň a dát ji na YouTube, ale pokud máte dost písniček a myslíte si, že je třeba se posunout dál, musíte udělat i ten následný krok. A sice předstoupit před diváka – posluchače. Teprve tam se ukáže, jestli máte potenciál… Bude se jim to líbit? Bude je to bavit? Jaké písně vybrat a jak je poskládat? Obecné pravidlo říká, že písničkář musí odehrát cca 100 koncertů, než získá potřebné zkušenosti. V Příčovech jsem hrál poprvé celé dvě hodiny s malou přestávkou a diváci neodešli, zůstali až do konce. Nepatrný krůček v dějinách hudby, ale pro mě to bylo opravdu důležité. (smích)


Jak posluchači reagovali – reagují na tvé hraní, na tvé texty?


Poslouchají. Mám také humorné texty a někteří diváci se při nich i hlasitě zasmějí, což je dobré znamení. Když jsou mezi diváky děti, a já používám expresivní slova, jsem v rozpacích, ale na druhou stranu vím, proč jsem ta slova v textu použil. Nemám rád vulgární slova, ale když třeba zpívám o exekutorské mafii a o tom, že mnoho lidí kvůli lichvářům a politikům napojeným na byznys s chudobou raději ukončí svůj život, než aby stáli na kraji společnosti či pozbyli svoji poslední důstojnost, tak tahle slova používám. Oni si totiž jiné označení nezaslouží.

Jorek při koncertě na vlasteneckém setkání v Příčovech


Na jakých akcích je možno tě zaslechnout naživo?


Spolupracuji s rádiem Svobodný vysílač, které občas hraje moje písně. Navíc jsem zván na jejich setkání. Doprovázel jsem hudebně Petra Hampla na některých jeho besedách a přednáškách, ovšem dosud zatím nebylo moc příležitostí, jak se představit divákům. Český rozhlas a mainstreamová média mě hrát bezpochyby nebudou. (smích)


Kolik písní jsi už zvládl složit?


Celkem mám k hraní připravených 34 písní, což je pro dvouhodinový koncert dostatečné množství. Mimo protestsongů a humorných písní mám na repertoáru také písně satirické, o naději, o lásce, písně historické, balady a romance…


Vystupoval jsi, ať sám nebo s nějakou kapelou, už před rokem 2015, kdy jsi zveřejnil svůj první protestsong?


Nikdy jsem veřejně nevystupoval. Jako mladý tramp jsem hrával u ohňů a občas na mejdanech. Nejraději jsem hrál písně Jaromíra Nohavici, Karla Kryla a Vlasty Redla. Pokud někdo dnes v mých písních nalezne jistou podobnost s písněmi zmíněných písničkářů, nestydím se za to. Teď jsem si uvědomil, že všichni tři pochází z Moravy… Takže my Češi máme co dohánět!

Co bylo tím impulzem, který rozhodl o tom, že jsi začal psát texty a později plně autorské písně?


Jednoznačně rok 2015! Musím to zde připomenout, abychom nezapomněli!


V lednu 2015 v Řecku vyhrála extrémně levicová strana Syriza. Alexis Tsipras žádal prominutí státního dluhu pod pohrůžkou opuštění eurozóny. Reakce západu byla neskutečná! Všichni zbylí Evropané se musí složit na Řeky, aby neodešli z eurozóny! Co na tom, že podváděli a falšovali…


V červenci jsme si připomněli 600. výročí upálení Mistra Jana Husa. Nastudoval jsem k tomuto výročí divadelní představení. To s sebou nese mj. i podrobné seznámení s dílem a životem JH. Jeho odvaha, vzdělanost, nesobeckost a nutnost hledat, říkat a bránit pravdu byla inspirující a zavazující…


V Praze se konal pátý ročník Prague Pride, ale tentokrát za velké pozornosti ČT a dalších médií. Byla to jedna z prvních agresivních kampaní této komunity.


Byla odstartována masivní migrační vlna do Evropy, což pozvání od německé kancléřky Merklové zřetelně posvětilo (osobně je vítala na nádraží…). Následovaly další šílené výroky jak od našich politiků, tak ze strany vrcholných papalášů z EU. Uvědomil jsem si, že budoucnost Evropy je vážně ohrožena.


Teroristické útoky v Paříži v listopadu 2015 a později po celé Evropě.


Posledním pomyslným impulsem byly Prezidentské volby v USA 2016 a americká volební noc v podání veřejnoprávní České televize. Sledoval jsem celou noc tohle dnes již legendární vysílání a postupně si uvědomoval, že sleduji nejen nevyvážené a neobjektivní zpravodajství, ale i mediální manipulaci a propagandu jako za doby hluboké totality. TV jsem odhlásil a mediální žumpu ČT nesleduji.


Začal jsem si víc všímat věcí kolem sebe a byl čím dál tím víc zklamán se stavem společnosti jak doma, tak i v EU. Bylo mě líto, že skoro všichni umělci – písničkáři mlčí. Můj smutek, beznaděj, frustraci a obavy z budoucnosti jsem nakonec přenesl do textů, které jsem následně zhudebnil. Byla to moje terapie, jak se s tím vším vyrovnat. Písně jsem nahrál a začal vkládat na YouTube. Vůbec jsem tenkrát ani nepomyslel na to, že je jednou budu hrát před publikem. Často si vzpomenu na Karla Kryla a na to, jak byl po roce 1989 umlčován. Co by říkal na současné dění? Jaké by psal písně? Bohužel Karel zemřel v roce 1994 a jeho hlas neuvěřitelně chybí. Karel Kryl se nedá napodobit. Můžeme…nikoliv, MUSÍME pokračovat tam, kde on skončil. Kde skončili Borovský a Hašler. Bojovat v zemi lhostejnosti proti lhostejnosti.

Navázal podle tebe po Krylově úmrtí někdo ze známých písničkářů svou tvorbou na jeho dědictví?


Velice si vážím Daniela Landy za jeho písně, ze známých zpěváků je jediný, kdo skutečně pochopil a navázal na odkaz Karla Kryla. Jeho píseň Protestsong je výborná.


Kryla berou za svého jak liberálové z pražské kavárny, tak vlastenci a konzervativci. Čím si tento paradox vysvětluješ?


Dílo Karla Kryla je nepřehlédnutelné a úžasné. Prostě ho nemůžou nevidět. Bohužel kavárna si z něho bere jen to, co se jim hodí. Hrají a skotačí na písně, které napsal před rokem 1989, a dojímají se nad jeho uměním. Písně vzniklé po sametové revoluci přehlížejí, ignorují nebo je odsuzují jako nepovedené.


Mám dojem, že tzv. vlastenecky orientovaných muzikantů je u nás jako šafránu. Existuje podle tebe něco jako česká vlastenecká hudební scéna?


Zatím vím o jednotlivcích. Sami o sobě asi nevědí, ale tohle je potřeba změnit!


Vím o tvé myšlence uspořádat festiválek písničkářů "z druhého břehu". Mohl by ses o tom více rozvést?


Snažíme se, a je nás už víc, zorganizovat Festival protestsongů a satirických písní. Chceme uskutečnit setkání písničkářů, ale i dalších umělců, kteří navazují na odkaz Karla Kryla. Festival pro všechny, kteří nejsou lhostejní. Když se na to dnešní dění podíváme trochu z nadhledu, nelze nevidět při té hrůze hloupost, angažovanost, stupiditu, omezenost, neschopnost a velký strach pravdoláskařů, že pokud přestanou hlásat pravdu a lásku, multikulti, zelené šílenství, gender a další požadavky, tak přijdou o své zlaté korýtko. Nastal čas, aby místo pištění různých pseudochytráků a vlastizrádců zazněl konečně hlas rozumných a normálních lidí. Je třeba se dát dohromady a být v tom spolu. Všichni známe legendu O třech prutech Svatoplukových… k tomu festivalu ještě dodám, že při současné situaci kolem nesmyslných koronavirových opatření, měnících se ze dne na den, je bohužel ve hvězdách, kdy se jej podaří uspořádat.