Trampská královna

30. září oslavila první dáma trampské muziky Jitka Vrbová osmdesátku. Který čundrák by neznal v jejím neopakovatelném podání písně jako Pikovický Blues, Co nevidět se sejdem, Jen ty má Sázavo, Nad Medníkem, Bílá pláž či Knížka z dětství?

Jitka Vrbová - Galerie Vyšehrad (2004)


Když jsme v Pikovicích před dvěma lety oslavovali 100 let trampingu, tak při Jitčině vystoupení trampové ukázali – dlouhotrvajícím potleskem – jak moc ji milují. Těch vzpomínek, kteří trampští muzikanti na Jitku mají, je nespočet. Tady je pár z nich.

Ve sklepení jednoho domu v Jungmannově ulici, kde jsem bydlel, vznikl po listopadu 1989 Metropolitan jazz klub. Rád jsem tam rád chodíval, protože jsem se tu vždy setkal s řadou známých muzikantů. A tak bylo vždy o čem hovořit a na co vzpomínat. K tomu nám tu hrála swingová muzika, kterou jsem byl odkojen a občas jsem si i s některou kapelou zazpíval. Hlavní zpěvačkou tam bývala Jitka Vrbová. O pauzách jsem si s ní občas u stolu poklábosil, a tak jsme se vlastně blíže seznámili. Pravda, věděli jsme o sobě už dříve, protože K.T.O. figuruje v nahrávkách mnoha Jitčiných písních.

Jitka Vrbová v roce 1968


Těžké dětství


Jitka Vrbová měla mimořádně těžké dětství. Ve čtyřech letech dostala tuberkulózu, která způsobila znehybnění kyčelního kloubu. Vlivem nemoci nemohla chodit, ba ani sedět, a tak řadu let strávila na nemocničním lůžku. Bylo to během německého protektorátu, kdy na své onemocnění nedostávala žádné léky. Jediné, co tehdy po ruce měla, byl odporný rybí tuk. Jitka si v té době myslela, že už nebude nikdy chodit. Když se v devíti letech vrátila domů, otec ani matka už nežili. Po dvou letech se musela do nemocnice vrátit, protože hrozilo, že se jí ten kyčelní kloub dočista rozpadne. Zachránila ji až náročná operace.


Čeština a zpěv


Vystudovala filozofickou fakultu, načež se stala učitelkou hudební nauky a češtiny. Asi tak trochu z recese bývá tou češtinářkou i na jevišti a komentuje časté gramatické nedostatky svých spoluúčinkujících. Jako zpěvačka začínala v pražských kavárnách Alfa, Vltava nebo Valdek. V kavárnách hrávala živá muzika k tanci. Když se šlo na Václavák do Alfy, říkávalo se, že se jde do „Boule“. Bouleward byl totiž původní název této kavárny a starý reklamní nápis stále prosvítal pod novým nátěrem. Jitčino swingové cítění tu nepřišlo nazmar a stala se v tomto stylu špičkovou zpěvačkou. Často ji tu doprovázeli naši nejlepší instrumentalisté.

Na country scéně


Při různých příležitostech vzpomíná Jitka na Evu Olmerovou a netají se tím, že ji v jejím pěveckém počínání moc ovlivnila. Od roku 1984 začala spolupracovat se skvělým muzikantem a též úspěšným autorem mnoha známých písní Stanislavem Chmelíkem. Standa byl mým dlouholetým kamarádem i parťákem při organizování celé řady společných akcí a projektů. Právě díky němu vyšlo album s názvem Dvojčata, kde Jitka Vrbová spoluúčinkuje s Evou Olmerovou.


Standa, přestože v roce 1993 byl jedním z prvních, kdo u nás absolvoval transplantaci srdce, tvořil Jitce na mnoha jevištích s kytarou v ruce hudební i vokální doprovod. Mimo to hrával s Jitkou v tanečních kapelách na saxofon a klarinet. Neúnavně tak působil až do svého náhlého úmrtí v roce 2016.

Jitka Vrbová se Standou Chmelíkem


Jako country zpěvačka dodnes Jitka absolvuje řadu festivalů s mnohatisícovou návštěvou svých příznivců, nevyhýbá se však ani komornějším akcím. Na hudební nosiče natočila dlouhou řadu písní, včetně duetů s Věrou Martinovou, Františkem Nedvědem, Helenou Maršálkovou, či Pavlem Bobkem. V projektu Country koktejl si s ní zazpívali Michal Tučný, Petra Černocká, Karel Zich, Karel Kahovec a v Country kolekci Tony Linhart, Milena Soukupová či Mirek Černý.


Vzhledem ke své omezené pohybové možnosti nemohla Jitka nikdy aktivně trampovat. Přesto ji trampský národ bere za svou. Je to proto, že společenský život trampů je snad nepřetržitý. I ve všední dny je spousta slezin a o víkendech a pracovním volnu se konají různé potlachy a setkání pod širým nebem. Většiny z nich se Jitka zúčastňovat může a také tak, k naší velké radosti, činí.

Článek vyšel v měsíčníku MY 9/2020, který si můžete výhodně předplatit zde, případně zakoupit jeho digitální verzi (a podpořit tím jeho další tvorbu v nelehké době) zde.

Měsíčník MY z Čech, Moravy, Slezska a Slovenska | © 2017 - 2020 Česká citadela, s.r.o. | Web MY: © 2017 - 2020 Flex Press, s.r.o.

  • Facebook Sociální Icon