Ve službě vlasti

Autor úspěšné publikace Přežít nebo zemřít nám ve své nové knize dává nahlédnout do zákulisí českých domobraneckých organizací a ostře polemizuje s vládními politiky, usilujícími o jejich zákaz

Aleš Přichystal


Domobrana – zbytečný výmysl nové doby nebo historicky ověřená forma kolektivní sebeobrany? Jsou domobranecké organizace zbytečné, když máme dobře pracující policii a armádu (která je více na zahraničních misích, než aby bránila území naší země)? Skutečně se české domobrany chystají na partyzánské boje proti migrantům, jak hlásá dezinformační mediální mainstream? Existují také v jiných zemích uskupení domobraneckého nebo miličního typu?


A opravdu jsou členové českých domobran, ve své většině pracující tátové nebo dědové od rodin, nebezpeční extrémisté, kteří by měli být postaveni mimo zákon? Nebo to jsou „neškodní blázni“, běhající ve svém volném čase po lesích, hrajíce si na vojáky? Nebo to jsou upřímní vlastenci, kteří se ve svém volném čase a za své peníze (na rozdíl od činnosti většiny bohatě dotovaných politických „neziskovek“) učí připravovat na různé krizové situace, aby dokázali efektivně ochránit a ubránit své rodiny a svou zemi?


Na tyto a mnohé další otázky odpovídá autor Aleš Přichystal, bývalý náčelník štábu Zemské domobrany, ve své politicky nekorektní knize Ve službě vlasti.


V první kapitole je představena role domobran v historii, včetně domobrany v rakousko-uherské monarchii a nástupnické Československé republice. Druhá kapitola je zaměřena na současné domobranecké a miliční formace v evropských a mimoevropských zemích, od Slovenských branců až po Národní gardu v USA. Třetí kapitola popisuje počátky a působení domobraneckých organizací v České republice, s podrobným popisem Národní a Zemské domobrany a Čs. vojáků v záloze za mír.


Zde je malá ochutnávka.

Knihu objednávejte na www.ceskacitadela.cz případně kontaktujte vydavatele:redakce@mesicnikmy.cz, tel - 777583483


Operace Informační vítr


Z neznámých a nepochopitelných důvodů byla činnost domobrany od svého prvopočátku předmětem neutuchajícího zájmu pracovníků Ministerstva vnitra i Bezpečnostní informační služby. Snahy mnoha čestných lidí, kterým není lhostejný osud jejich domovů a vlasti, byly z prapodivných důvodů brány jako nebezpečí pro stávající liberálně-demokratický režim. Režim, který se ohání demokracií a svobodami, zejména pokud nejsou aplikovány v jiných zemích podle jejich představ. Přitom domobrany nikdy neplánovaly žádný státní převrat, žádnou změnu režimu (byť s některými prvky nemohli jako skuteční demokraté a vlastenci souhlasit) a na rozdíl od mnoha politiků a politických stran se demokracií nejen zaštiťovaly, ale dokonce ji i ctily.


Odbor bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra publikuje na svých webových stránkách pravidelně zprávy o extremismu pod názvem „Projevy extremismu a předsudečné nenávisti. Souhrnná situační zpráva“. Svou část zde mají domobrany, a to pod označením „Paramilitární a domobranecké skupiny“.


Vydávání čtvrtletní zprávy o extremismu bylo vždy domobranci netrpělivě očekáváno, neboť její čtení přivádělo zasvěcené čtenáře do stavu značného veselí. Stejně jako kdysi čtení humoristického časopisu Dikobraz blahé paměti. Ministerští úředníci si opravdu zasloužili svůj plat, a pokud by ještě zmiňovaný časopis existoval, mohli by v případě odchodu z ministerstva ihned nastoupit jako fundovaní redaktoři humoristického časopisu.

Velení domobrany totiž zaregistrovalo, že veškeré informace uvedené ve zprávě o extremismu, jsou vlastně jen převzatá a špatně interpretovaná fakta, která o sobě domobranecké organizace napsaly na svých webových stránkách, časopisech a sociálních sítích. Jednoduše řečeno – co sami domobranci o sobě veřejně nenapsali, to vnitro ani BISka nevěděla. Což samozřejmě svědčí o kvalitě jejich zpravodajské práce, placené z daní daňových poplatníků, tedy vesměs i samotných domobranců (protože domobranec a pobírač sociálních dávek, to skutečně nejde dohromady).


Po domluvě velitelů Zemské a Národní domobrany bylo rozhodnuto – tento zpravodajský šlendrián bude následně využit proti těm, kteří domobrany špiní a snaží se je zařadit do škatulky režimu nebezpečných extrémistických organizací. Počínaje druhou polovinou roku 2018 tak byla spuštěna dlouhodobá zastírací zpravodajská operace s názvem Informační vítr. Principem této zpravodajské hry bylo zmatení nepřítele tím, že nyní veškeré informace, které domobrany zveřejňovaly, vždy obsahovaly přibližně jednu třetinu pravdy, třetinu polopravdy a poslední třetina, to již byla čirá fantazie autora zveřejňované zprávy. Velitelé i většina členů samozřejmě byli o tomto záměrném matení včas zpraveni, takže se nemuseli divit zveřejňovaným zprávám o akcích, kterých se zúčastnili, a které jen částečně odpovídaly realitě.


Dobrá práce se zdařila a výsledky se dostavily poměrně brzy. Vnitro i BISka chytili informační vítr pořádně za pačesy a výsledkem byly „paramilitaristické a domobranecké“ pasáže ve zprávách o extremismu, které nyní odpovídaly v podstatě čemukoliv, jenom ne holé realitě. A protože z uvedených zpráv našich zpravodajských elit v podstatě čerpají také prorežimní média, rozšířil se Informační vítr také do tištěných nebo internetových médií. Osoby, které se již jen ze setrvačnosti nazývají novináři, tak pomáhaly šířit záměrně podstrčené dezinformace, za což jim bylo několikrát na domobraneckých velitelských cvičeních vysloveno upřímné poděkování.


Skoro dva roky takto pokračovala úspěšná zpravodajská operace domobrany, aniž byla odhalena. Teprve v listopadu roku 2019 byla odtajněna během diskusního pořadu Svobodného vysílače, ve kterém ji přiznali a patřičně komentovali samotní její autoři.