Zázračná oční klinika?

Když nechal jezuitský kněz a spisovatel P. Jan Tanner (1623–1694) vybudovat podél poutní cesty z Prahy do Staré Boleslavi čtyřiačtyřicet poutních výklenkových kaplí, odkazujících na nejvýznamnější mariánská poutní místa v Čechách, neopomněl mezi nimi umístit kapličku upomínající na poutní místo Strašín.

Poutní místo Strašín


Zhruba 20 kilometrů od šumavského města Sušice se nachází kopec Hůrka a na jeho vrcholku zdaleka viditelný barokní poutní kostel Narození Panny Marie. Podle legendy plánovali místní stavbu chrámu na nedalekém kopci Vůsí, jenže to, co bylo přes den postaveno, bylo vždy přes noc záhadně přemístěno na vrcholek kopce Hůrka. Nikdo netušil, co či kdo za tím stojí. Až když se po několika dnech roztáhla nakupená mlha, mnozí se prý se stali svědky toho, jak kameny přenáší samotná Panna Maria. Pochopili její přání, změnili své rozhodnutí, a kostel postavili na Hůrce.


Co se zpráv nezatížených legendou týče, pak ta nejstarší je obsažena v listině z 25. března 1254. Plebán na Strašíně, johanitský bratr jménem Mikuláš, se v ní zavazuje, že si pro sebe z majetku svěřeného kostela nic nevezme. Mimochodem, onen podivný název Strašín nebude mít nic společného se strašením či strašidly, ale spíše s původní strážní funkcí tohoto opevněného kostela. Mohl se původně nazývat možná Strážín.


Ať tak či onak, mariánský kostelík se stal cílem mnoha poutníků. O zažité tradici mariánských poutí svědčí i událost z doby husitských válek, kdy toto místo opanovali vyznavači kalicha. Pověřený správce zabaveného kostela jej zamkl, aby do něj nemohli mariánští ctitelé blížící se sem v procesí z Nezamyslic vstoupit. Ti nedbali zamčených dveří, poklekli před nimi a začali se modlit. Tu se chrámové dveře s velkým rachotem otevřely a Nezamysličtí mohli vejít…

Interiér barokního kostela ve Strašíně


Kolem roku 1480 proběhly na kostele výrazné stavební úpravy – byl rozšířen na trojlodní baziliku. Za tímto rozhodnutím stál významný šlechtic Půta Švihovský z Rýzmberka a ze Skály, jenž krom toho, že vlastnil hrady Švihov a Rábí, byl zároveň i nejvyšším sudím Království českého. Bazilice věnoval 110 cm vysokou sošku Panny Marie, jež byla věřícími hojně uctívána. Poslední výrazný zásah do podoby svatyně proběhl v letech 1736–1739, kdy kostel obdržel barokní háv.


Ve Strašíně se za ta dlouhá staletí vystřídala spousta kněží, z nichž pro širší veřejnost byl patrně nejznámější P. František Daniel Merth, vynikající básník a také politický vězeň 50. let. Vedle něj vyniká i P. Martin Rezek Strakonický, jenž zde působil v letech 1550–1582. Proslul kromobyčejnou zbožností a asketickým způsobem života – žil po celou dobu prakticky jako poustevník, spával na holé zemi ve skrovné chatrči u kostela, hojně se postil, objížděl okolí a snažil se místní ovlivněné husitstvím navracet do lůna katolické církve.

S jeho jménem je spjat další ze strašínských zázraků. Jakožto velký ctitel Panny Marie se usilovně modlil o milost spatřit ji na vlastní oči. Byl vyslyšen. Panna Maria se mu jednoho dne zjevila s Dítětem Ježíšem v náruči. Zanechala po sobě dokonce památku – na místě zjevení vytlačila do skály patou důlek. Ten se naplnil vodou, která nikdy nevysychá a jež má léčivé účinky. Snad jako odezva na touhu P. Rezka Strakonického působí především na oční neduhy.


Tento příběh ještě zvýšil zájem poutníků o návštěvu strašínské svatyně. Přicházela sem četná procesí, jako například to kající ze Sušice, jež si na sv. Víta roku 1678 (15. června) přišlo k Panně Marii Strašínské vyprosit ukončení morové epidemie. Po návratu do Sušice epidemie skutečně ustala. Dlouhá léta pak v tento den vycházelo se Sušice do poutního kostela děkovné procesí. Podobnou zkušenost s vyslyšenou prosbou měli věřící ze Soběšic, po jejichž pouti přestala v Soběšicích vzápětí řádit cholera.


I dnes sem vedou kroky četných poutníků, bohužel ochuzeni o možnost uctívat onu sošku Madony, kterou kostelu před staletími věnoval Půta Švihovský z Rýzmberka a ze Skály. V roce 1990 ji totiž v divokém „posametovém“ období nikdy neodhalený lupič „zprivatizoval“.


Článek vyšel v měsíčníku MY 2/2020 který si můžete výhodně předplatit zde, případně zakoupit jeho digitální verzi (a podpořit tím jeho další tvorbu v nelehké době) zde.

Měsíčník MY z Čech, Moravy, Slezska a Slovenska | © 2017 - 2020 Česká citadela, s.r.o. | Web MY: © 2017 - 2020 Flex Press, s.r.o.

  • Facebook Sociální Icon