Měsíčník MY z Čech, Moravy, Slezska a Slovenska | © 2017 - 2020 Česká citadela, s.r.o. | Web MY: © 2017 - 2020 Flex Press, s.r.o.

  • Facebook Sociální Icon

České Vánoce

 

Kdysi se Karel Čapek zamýšlel nad tím, co je typickým znakem češství. Došel k tomu, že naše identita nespočívá v genetice, protože neexistuje typicky česká barva vlasů či velikost nosu – tvoří ji zděděná kultura, tedy jazyk a tradice. A mezi českými tradicemi mají co do oblíbenosti jednoznačný primát Vánoce. Samo sebou, že při nich nejde jen o dárky. Lidé měli odjakživa potřebu se ve významné dny scházet, hodovat a obdarovávat se. S příchodem křesťanství získaly tyto oslavy konkrétní obsah – staly se připomínkou narození Ježíše Krista v dalekém Betlémě. Staly se Vánocemi! V anglosaském světě splynuly v 16. století vánoční tradice s oslavami svátku svatého Mikuláše, Santa Clause.

 Dárkonoš

 

U nás naštěstí zůstaly obě tradice odděleny, a tak se mikulášská nadílka stala pro české děti malou předehrou blížících se Vánoc, kdy k nim přichází dárkonoš mnohem mocnější a tajemnější – Ježíšek. Už od středověku měli naši předkové ve zvyku zdobit v zimních měsících své příbytky chvojím. V 19. století se forma tohoto zvyku ustálila v podobě vánočního stromečku. V předvánočním čase pak patřily k výzdobě českých domovů i snítky višní, nařezané v předvečer svátku svaté Barbory, tzv. barborky. Tyto větvičky postupně rozkvétaly, až o Vánocích plně vykvetly.

 

Provázely tak rodinu během doby, kdy se na příchod Vánoc čeká – v čase tzv. Adventu. Ten začíná čtyři neděle před Vánocemi a měl by být dobou duchovních i hmotných příprav na oslavu Vánoc. Duchovní přípravy spočívají ve ztišení, zpytování svědomí a smíření sporů. Církev pro toto období předepisovala dokonce půst bez masa, což před svátečními hostinami rozhodně mělo i svůj zdravotní přínos. A hmotnou přípravou byl pečlivý úklid domu a pečení svátečního pečiva (takovou staročeskou vánočku máme doloženu už ze 14. století).

 

Komerční tlak však vede v současné době k tomu, že i období Adventu je prezentováno vánočně – s výzdobou, cinkotem rolniček a rozsvícením vánočních stromů v halách supermarketů. Vánoce tak startují předčasně, prakticky hned poté, co z výkladů nadnárodních firem zmizí oranžové dýně a „roztomilá“ strašidýlka propagující v čase našich dušičkových svátků importovaný Halloween. Ještě smutnější než předčasný začátek je předčasný konec Vánoc. Jelikož si lidé o Štědrém večeru dárky rozdají, nemá část obchodů už žádnou motivaci vánoční náladu dál udržovat, a po dvou volných dnech s ní postupně končí. Mnozí lidé tuto psychologii akceptují, a když sklidí použité balicí papíry, mají pocit, že už je po svátcích.

Ústupky muslimům

 

V naší původní tradici je tomu ale jinak: Štědrým večerem Vánoce teprve začínají a trvají měsíc (s výzdobou a koledami minimálně do svátku Tří králů 6. ledna). Přesněji řečeno, Vánoce odstartuje půlnoc z 24. na 25. prosince, čas Ježíšova narození, oslavovaný tradiční „půlnoční“ bohoslužbou. Proto je v řadě zemí zvykem dávat si dárky až 25. prosince. U nás však bylo obvyklé slavit svátky vždy v jejich předvečer, a tak se tu odedávna slavnostní večeře i rozdávání dárků konalo 24. prosince večer. To byl čas formálně ještě patřící do Adventu, na který se vztahoval předepsaný půst, proto byla štědrovečerní večeře sice vždy hostinou, ale bez tzv. červeného masa. Tvořila ji buď jídla bezmasá nebo, v bohatších rodinách ryba, nejčastěji kapr. Křesťanský ráz Vánoc se tak projevuje i v těchto detailech. Právě to ovšem vadí obhájcům muslimské imigrace do Evropy, kteří se snaží všechny původní tradice likvidovat (muslimové samozřejmě Vánoce neslaví). V Británii se jim například podařilo zakázat (!) veřejným institucím, aby svým klientům přáli Merry Christmas – Veselé Vánoce. Místo toho musí na gratulacích uvádět neutrální a vlastně nesmyslné Happy Season – Šťastnou sezónu!

 

Tři vánoční hodnoty

 

Tradice prostě nejsou starou veteší, na které už nezáleží. Naopak, vede se proti nim urputný boj, protože vyjadřují naše hodnoty. Snad nejlépe je to vidět na českých lidových Betlémech (asi nikde v Evropě jich nevzniklo tolik jako u nás). V nich vidíme prvé řadě Jezulátko s Marií a Josefem. Symbol rodiny, jejímž základem je muž, žena a dítě (nikoli třeba dva Josefové). Dále je to kontrast mezi chudým krmelcem a Božským dítětem „rodu královského“, které v něm leží. Respektive fakt, že se mu se stejnou něhou klaní chudí pastýři i mocní králové. Tento obraz překlenuje sociální rozdíly, tak jak by tomu mělo být v národě i ve státě. A konečně, ti tři králové jako symboly různých národů. Není tu vypodobněn nějaký jediný globální král s multirasovými rysy. Betlém tedy mimo jiné symbolizuje tři důležité společenské hodnoty: rodinu, sociální smír a pokojné soužití suverénních národů. Kdo si váží těchto hodnot, musí mít rád i české Vánoce.

 

Článek vyšel v měsíčníku MY, který si můžete objednat (levněji než ve volném prodeji) zde.

 

Sdílet...
Please reload

Články podle kategorie
Please reload

Nejnovější články

27.3.2020

20.3.2020

19.3.2020

5.3.2020

Please reload

Archiv článků
Please reload

RSS Feed