Každému stejným metrem. A proč vlastně?

12.03.2020

Přesvědčení, že stát má vykonávat aktivní politiku podpory porodnosti, se pomalu stává součástí všeobecného konsensu. Stát má utrácet peníze za tím účelem, aby lidé chtěli plodit a vychovávat děti. A ty přesahují soukromý zájem jedné rodiny.

                                                                 Sociolog Petr Hampl

 

Mnoho návrhů ale končí na následujícím problému: pokud je systém podpor příliš štědrý, začnou ho nadstandardně využívat některé menšiny, respektive ti z jejich příslušníků, co mají nejmenší zájem o práci, a naopak největší zájem udělat si z plození dětí živnost. Výsledkem systému podpor tak může být změna etnického složení obyvatelstva a kulturní změna obnášející sníženou pracovní morálku. 

 

Nakonec tedy nezbude než neslané nemastné řešení typu daňových úlev, kde nikdo nedokáže spočítat účinnost a kde si většina občanů na výhody beztak nesáhne. Solidní korektní myšlení říká, že s tím nejde nic dělat.

 

Buran se ale zeptá, jestli je opravdu zapotřebí, aby všichni dostávali stejné příspěvky. A jaká je buranská odpověď?

Je nepřípustné komukoliv krátit občanské svobody – leda v naprosto výjimečných situacích, a i tak jen nakrátko. Třeba právo na nezávislý soudní proces nebo svobodu projevu. Jenže mezi občanské svobody zcela jistě nepatří právo na delší mateřskou dovolenou, maximální rodičovský příspěvek, novomanželskou půjčku nebo bezplatné školství. Snad by to mohlo být privilegium, tedy něco, co je poskytováno jen vybraným.

 

Jenže stále častěji nemůžeme mluvit ani o privilegiu. Jde o to, že většina společnosti má nějaký zájem, jenž je probírán ve veřejné diskusi a prostřednictvím voleb nebo referenda je přijato rozhodnutí, že lidé něco podpoří ze svých daní. Třeba stavby mostů. Nebo zlepšení výuky matematiky na základních školách. Nebo ochranu hranic. Můžeme se přít, zda je to které opatření rozumné, ale nikdo nezpochybňuje právo občanů taková rozhodnutí přijímat.

Proč by se lidé nemohli rozhodnout, že chtějí nadstandardně podpořit porodnost Ostraváků, a to jenom v těch případech, kdy oba rodiče žijí na Ostravsku již třetí generaci? Ústavní principy to nezakazují. Pouze praxe soudů. A dokonce ani ta praxe soudů v tom není konsistentní. Vždyť soudy většinou nezpochybňují akční opatření na zvýhodnění nejrůznějších menšin, například kvóty pro přijímání do zaměstnání či ke studiu. Taková Velká Británie systematicky preferuje při vydávání vstupních víz muslimy a činí to obtížnější křesťanům. Nebo je běžné, že některá stipendia jsou určena jen pro Romy.

 

Proč by nemohl být stejný princip uplatněn při konstrukci sociálních dávek? Tím neříkám, že je takové opatření rozumné a technicky proveditelné. Ale jako téma k diskusi to být může, co říkáte?

 

Článek vyšel v měsíčníku MY 2/2020, který si můžete objednat (levněji než ve volném prodeji) zde.

 

Sdílet...
Please reload

Články podle kategorie
Please reload

Nejnovější články

8.7.2020

24.6.2020

Please reload

Archiv článků
Please reload

RSS Feed

Měsíčník MY z Čech, Moravy, Slezska a Slovenska | © 2017 - 2020 Česká citadela, s.r.o. | Web MY: © 2017 - 2020 Flex Press, s.r.o.

  • Facebook Sociální Icon