Český Jack London

2. června před pětapadesáti lety odešla do věčných lovišť legenda českého trampingu Bob Hurikán (vlastním jménem Josef Peterka): skaut, cestovatel, tramp, sportovec, spisovatel, publicista, redaktor, partyzán, historik trampingu a trampský písničkář…

                                                                      Bob Hurikán

 

Jeho Rikatádo se na osadách zpívá dodnes. A nejen na nich, ale i při různých setkáních. Pro zajímavost: název písně z roku 1936 RI KA TA DO, složil Bob z prvních dvou písmen názvu čtyř vzájemně sousedících osad: RIvers, KAmarádi, TAbu a DObromil.

 

V létě 1953 jsem se s Bobem a jeho ženou zvanou „Bó,“ setkal na Hadí řece, což je trampský název řeky Kocáby, která se ve Štěchovicích vlévá do „Velké řeky,“ jak trampové nazývají Vltavu. Konal se tam potlach v trampské osadě KLÍN. V rámci programu tam Bob se svou ženou zpíval, a já také, coby člen osady Půlnoc. Bob nás pozval na následující sobotu do své chaty a od té doby jsem u něho byl ještě párkrát. V pozdějších letech přišel o zrak a pro orientaci měl natažené provazy, třeba k dřevníku, nebo ke kadibudce. Párkrát jsme mu tam štípali dříví na topení.

 

V roce 1963 navštívil slezinu Kamarádů táborových ohňů v Riegrových sadech, a dokonce tam ještě zazpíval písničku, kterou v roce 1935 věnoval své ženě. Byla to píseň Bó, děvče divočiny. Její skutečné jméno Anička Hůlová znalo jen pár známých. Svatbu slavili v romantickém lesním loubí vedle osady. Kromě vlastní hudební produkce tam burácela i střelba z koltů.

                           Bob Hurikán (s cedulí) mezi kamarády z Rykatada v roce 1937

 

Cestovatel

 

Narodil se v Praze 21. dubna 1907. Příroda, skautské praktiky a morální zásady ho ovlivnily na celý život. První světovou válku zažil ve věku školáka. Vyučil se řemeslu nástrojáře a ze skauta se stal mladík plně oddaný trampingu, který hltal romanticko dobrodružnou četbu známých autorů té doby. Především to byl samozřejmě Jack London a asi pod vlivem některé z knížek Richarda Halliburtona se v roce 1930 vydal na cestu po Orientu. Ale to nebyl jediný popud, jak Bob vyprávěl: „Původně jsem chtěl jet za Aničkou na naši osadu. Kytaru jsem měl jen tak v ruce, a k tomu malý raneček. Dorazil jsem na nádraží, kde stál kamarád a říká mi, kam má namířeno. Slovo dalo slovo, a Anka ode mne dostala až za nějaký ten týden pohlednici z Bagdádu.“

 

Se skromnými finančními možnostmi třiadvacetiletého mládence a podmínkami cestování před sto lety, to musela být pouť plná dobrodružství. Bobova knížka Trampem po Orientu o tomto putování vypráví. Později podnikl také cestu za polární kruh do Laponska.

                                               Bob Hurikán s puškou před svou chatou

 

Spisovatel

 

Josef Peterka byl stejně starý jako Jaroslav Foglar. A stejně jako on začal také přispívat do některých skautských, ale i trampských periodik. V devětadvaceti letech napsal svůj první román do Rodokapsu, Kouzlo hašiše. Psal pod jménem Bob Peters. Tehdy byly takzvané romány do kapsy - RoDoKapsy - velice rozšířená a populární četba. V dalších letech to byly kovbojky: Toronto, Pobožný střelec, Průkopníci Arizony, Návrat pobožného střelce, a už za německého protektorátu Plamen vzpoury, Ztracená stopa, Stopař Cassidy a Zálesák od Zlaté řeky. V roce 1968, 1969 a v roce 1990 a 1991 se tyto Bobovy romány znovu dočkaly vydání, takže „brakovou literaturou“ byly nakaženy i další generace, a já myslím, že to je dobře!

 

Po roce 1948 byly totiž jeho romány důrazně označeny názvem braková literatura. Možná právě toto označení bylo v té neveselé době důvodem, proč jsem se nejen já, ale i většina mých současníků začala po Rodokapsech a podobných sešitech pídit.

 

Za první republiky byl Bob Hurikán iniciátorem a spolutvůrcem dalších periodik. Byly to třeba trampské časopisy: Naše osady, Tramp a Ahoj, nebo také sešity zvané Rozruch. Spolu s Gézou Včeličkou nebo se scénáristou Jarkou Mottlem a režisérem Jiřím Frejkou byl Bob pravidelným přispěvatelem, a svými malbami se pravidelně podílel i malíř Zdeněk Burian. Ve čtyřicátých letech psal Bob také pro ženy do periodika Večery pod lampou: Snítka rudého vřesu, Zelení hájové, Děvče z mezihoří, Princezna ze mlejna nebo Petr Klen.

                                  Bob Hurikán - Obálka rodokapsu Mexiko v plamenech

 

Autor a zpěvák

 

Za těch dvanáct let, co jsem se s Bobem znal, na různých pěveckých akcích působil téměř vždy jako duo se svou Bó. Tohle duo založili již v roce 1932. Vzpomínám si, že dlouhou dobu jejich působení jsem považoval téměř za zázrak. Teď už v K.T.O. mnozí z nás odcházejí do muzikantského nebe, ale padesátku jsme oslavili téměř v kompletní sestavě. A z Hurikánových písní jsme na desky nahráli dokonce několikrát nejen Rikatádo, ale i Kabaleři, Západ hoří a píseň Starý šerif. Jestli se na nás z toho nebe Bob dívá, tak doufám, že z toho má radost, i když tantiemy mu tam už nikdo nedoručí. Jeho písně, kterých bylo asi dvacet, nahrála i celá řada trampských těles. Já z jeho písní znám a snad bych je i dnes zazpíval: Caballeři, Západ hoří, Rikatádo, Starý šerif, Hořící prérie, Poplujeme spolu, V Good Hope osadě, Vinobraní na Perkutově, Večer slunko zapadá. V roce 1938 věnoval kamarádům, co odešli do věčných lovišť, píseň Jednou nashledanou.

                                        Bob Hurikán - Obálka rodokapsu Ztracená stopa

 

Partyzán a dělník

 

Je známo, že v prvních třech letech protektorátu mohl ještě ve své literární činnosti pokračovat a řada jeho titulů ještě setrvačností vycházela. V roce 1940 také dopsal svoje Dějiny trampingu. Ty směly být znovu vydány až po listopadu 1989. Trampským národem je právě tato kniha hodnocena jako velmi záslužný čin. I když jde jen o prvních dvacet let trampingu u nás.

 

Mnozí starší trampové trvali na tom, že první trampské akce se udály už před založením prvního oddílu skautingu, které Hurikán uváděl jako vznik trampingu. Nicméně obecně se za vznik trampingu považuje rok 1918, kdy byla založena první trampská osada Ztracenka, i podle Boba Hurikána, který ve svých dějinách toto datum uvádí. V roce 2018 tak trampové oslavili kulatých sto let svého trvání a na těchto oslavách zazněla i spousta jeho písní.

 

Diskutovaná byla i jeho protiněmecká odbojová činnost v Brdech, kde údajně zorganizoval partyzánskou skupinu, jíž i sám velel. Do hledáčku gestapa se dostali naštěstí až téměř na samém konci války. V dubnu 1945 byl podle svých slov Němci zatčen na nádraží v Čerčanech a uvězněn v pankrácké věznici. Osvobozen byl až s příchodem Rudé armády. Jenže v padesátých letech byl opět zakázaným autorem. Pracoval na stavbě Slapské přehrady a podílel se také na elektrifikaci českých železnic.

 

Do věčných lovišť odešel tento český Jack London ve věku 58 let.

 

Článek vyšel v měsíčníku MY 6/2020, který si můžete objednat (levněji než ve volném prodeji) zde.

Sdílet...
Please reload

Články podle kategorie
Please reload

Nejnovější články

24.6.2020

Please reload

Archiv článků
Please reload

RSS Feed

Měsíčník MY z Čech, Moravy, Slezska a Slovenska | © 2017 - 2020 Česká citadela, s.r.o. | Web MY: © 2017 - 2020 Flex Press, s.r.o.

  • Facebook Sociální Icon